section_id stringlengths 10 13 | roman_sanskrit stringlengths 77 361 | devanagari stringlengths 69 314 |
|---|---|---|
HSvs_1,1.1 | yaṃ śrutvā sarvaśāstreṣu prāyas tattvaviniścayaḥ jāyate dveṣaśamanaḥ svargasiddhisukhāvahaḥ // | यं श्रुत्वा सर्वशास्त्रेषु प्रायस् तत्त्वविनिश्चयः जायते द्वेषशमनः स्वर्गसिद्धिसुखावहः // |
HSvs_1,1.2 | duḥkhaṃ pāpāt sukhaṃ dharmāt sarvaśāstreṣu saṃsthitiḥ na kartavyam ataḥ pāpaṃ kartavyo dharmasaṃcayaḥ // | दुःखं पापात् सुखं धर्मात् सर्वशास्त्रेषु संस्थितिः न कर्तव्यम् अतः पापं कर्तव्यो धर्मसंचयः // |
HSvs_1,1.3 | hiṃsānṛtādayaḥ pañca tattvāśraddhānam eva ca krodhādayaś ca catvāra iti pāpasya hetavaḥ // | हिंसानृतादयः पञ्च तत्त्वाश्रद्धानम् एव च क्रोधादयश् च चत्वार इति पापस्य हेतवः // |
HSvs_1,1.4 | viparītāstu dharmasya eta evoditā buddhaiḥ eteṣu satataṃ yatnaḥ samyak kāryaḥ sukhaiṣiṇā // | विपरीतास्तु धर्मस्य एत एवोदिता बुद्धैः एतेषु सततं यत्नः सम्यक् कार्यः सुखैषिणा // |
HSvs_1,1.5 | sādhusevā sadā bhaktyā maitrī sattveṣu bhāvataḥ ātmīyagrahamokṣaś ca dharmahetuprasādhanam // | साधुसेवा सदा भक्त्या मैत्री सत्त्वेषु भावतः आत्मीयग्रहमोक्षश् च धर्महेतुप्रसाधनम् // |
HSvs_1,1.6 | upadeśaḥ śubho nityaṃ darśanaṃ dharmacāriṇām sthāne vinaya ityetat sādhusevāphalaṃ mahat // | उपदेशः शुभो नित्यं दर्शनं धर्मचारिणाम् स्थाने विनय इत्येतत् साधुसेवाफलं महत् // |
HSvs_1,1.7 | maitrīṃ bhāvayato nityaṃ śubho bhāvaḥ prajāyate tato bhāvodayājjantor dveṣāgnir upaśāmyati // | मैत्रीं भावयतो नित्यं शुभो भावः प्रजायते ततो भावोदयाज्जन्तोर् द्वेषाग्निर् उपशाम्यति // |
HSvs_1,1.8 | aśeṣadoṣajananī niḥśeṣaguṇaghātinī ātmīyagrahamokṣeṇa tṛṣṇāpi vinivarttate // | अशेषदोषजननी निःशेषगुणघातिनी आत्मीयग्रहमोक्षेण तृष्णापि विनिवर्त्तते // |
HSvs_1,1.9 | evaṃ guṇagaṇopeto viśuddhātmā sthirāśayaḥ tattvaviddhiḥ samākhyātaḥ samyag dharmasya sādhakaḥ // | एवं गुणगणोपेतो विशुद्धात्मा स्थिराशयः तत्त्वविद्धिः समाख्यातः सम्यग् धर्मस्य साधकः // |
HSvs_1,1.10 | upādeyaś ca saṃsāre dharma eva buddhaiḥ sadā viśuddho muktaye sarvaṃ yato 'nyad duḥkhakāraṇam // | उपादेयश् च संसारे धर्म एव बुद्धैः सदा विशुद्धो मुक्तये सर्वं यतो ऽन्यद् दुःखकारणम् // |
HSvs_1,1.11 | anityaḥ priyasaṃyoga iherṣyāśokavatsalaḥ anityaṃ yauvanaṃ cāpi kutsitācaraṇāspadam // | अनित्यः प्रियसंयोग इहेर्ष्याशोकवत्सलः अनित्यं यौवनं चापि कुत्सिताचरणास्पदम् // |
HSvs_1,1.12 | anityāḥ sampadas tīvrakleśavargasamudbhavāḥ anityaṃ jīvitaṃ ceha sarvabhāvanibandhanam // | अनित्याः सम्पदस् तीव्रक्लेशवर्गसमुद्भवाः अनित्यं जीवितं चेह सर्वभावनिबन्धनम् // |
HSvs_1,1.13 | punarjanma punarmṛtyur hīnādisthānasaṃśrayaḥ punaḥ punaś ca yad ataḥ sukham atra na vidyate // | पुनर्जन्म पुनर्मृत्युर् हीनादिस्थानसंश्रयः पुनः पुनश् च यद् अतः सुखम् अत्र न विद्यते // |
HSvs_1,1.14 | prakṛtyasundaraṃ hy evaṃ saṃsāre sarvam eva yat ato 'tra vada kiṃ yuktā kvacidāsthā vivekinām // | प्रकृत्यसुन्दरं ह्य् एवं संसारे सर्वम् एव यत् अतो ऽत्र वद किं युक्ता क्वचिदास्था विवेकिनाम् // |
HSvs_1,1.15 | muktvā dharmaṃ jagad vandyam akalaṅkaṃ sanātanam parārthasādhakaṃ dhīraiḥ sevitaṃ śīlaśālibhiḥ // | मुक्त्वा धर्मं जगद् वन्द्यम् अकलङ्कं सनातनम् परार्थसाधकं धीरैः सेवितं शीलशालिभिः // |
HSvs_1,1.16 | āha tatrāpi no yuktā yadi samyag nirūpyate dharmasyāpi śubho yasmād bandha eva phalaṃ matam // | आह तत्रापि नो युक्ता यदि सम्यग् निरूप्यते धर्मस्यापि शुभो यस्माद् बन्ध एव फलं मतम् // |
HSvs_1,1.17 | na cāyasasya bandhasya tadā hemamayasya ca phale kaścid viśeṣo 'sti pāratantryāviśeṣataḥ // | न चायसस्य बन्धस्य तदा हेममयस्य च फले कश्चिद् विशेषो ऽस्ति पारतन्त्र्याविशेषतः // |
HSvs_1,1.18 | tasmād adharmavat tvājyo dharmo 'py evaṃ mumukṣubhiḥ dharmādharmakṣayānm uktir munibhir varṇitā yataḥ // | तस्माद् अधर्मवत् त्वाज्यो धर्मो ऽप्य् एवं मुमुक्षुभिः धर्माधर्मक्षयान्म् उक्तिर् मुनिभिर् वर्णिता यतः // |
HSvs_1,1.19 | ucyate evam evaitat kintu dharmo dvidhā mataḥ saṃjñānayoga evaikas tathānyaḥ puṇyalakṣaṇaḥ // | उच्यते एवम् एवैतत् किन्तु धर्मो द्विधा मतः संज्ञानयोग एवैकस् तथान्यः पुण्यलक्षणः // |
HSvs_1,1.20 | jñānayogas tapaḥ śuddham āśaṃsādoṣavarjitam abhyāsātiśayād uktaṃ tad vimukteḥ prasādhanam // | ज्ञानयोगस् तपः शुद्धम् आशंसादोषवर्जितम् अभ्यासातिशयाद् उक्तं तद् विमुक्तेः प्रसाधनम् // |
HSvs_1,1.21 | dharmas tadapi cet satyaṃ kiṃ na bandhaphalaḥ sa yat āśaṃsā varjito 'nyo 'pi kiṃ naivaṃ ced na yat tathā // | धर्मस् तदपि चेत् सत्यं किं न बन्धफलः स यत् आशंसा वर्जितो ऽन्यो ऽपि किं नैवं चेद् न यत् तथा // |
HSvs_1,1.22 | bhogamuktiphalo dharmaḥ sa pravṛttītarātmakaḥ samyagmithyādirūpaś ca gatis tantrāntareṣv api // | भोगमुक्तिफलो धर्मः स प्रवृत्तीतरात्मकः सम्यग्मिथ्यादिरूपश् च गतिस् तन्त्रान्तरेष्व् अपि // |
HSvs_1,1.23 | tam antareṇa tu tayoḥ kṣayaḥ kena prasādhyate sadā syān na kadācid vā yady ahetuka eva saḥ // | तम् अन्तरेण तु तयोः क्षयः केन प्रसाध्यते सदा स्यान् न कदाचिद् वा यद्य् अहेतुक एव सः // |
HSvs_1,1.24 | tasmād avaśyam eṣṭavyaḥ kaścid hetus tayoḥ kṣayeṃ sa eva dharmo vijñeyaḥ śuddho muktiphalapradaḥ // | तस्माद् अवश्यम् एष्टव्यः कश्चिद् हेतुस् तयोः क्षयें स एव धर्मो विज्ञेयः शुद्धो मुक्तिफलप्रदः // |
HSvs_1,1.25 | dharmādharmakṣayān muktir yac coktaṃ puṇyalakṣaṇam heyaṃ dharmaṃ tadāśritya na tu saṃjñānayogakam // | धर्माधर्मक्षयान् मुक्तिर् यच् चोक्तं पुण्यलक्षणम् हेयं धर्मं तदाश्रित्य न तु संज्ञानयोगकम् // |
HSvs_1,1.26 | atas tatraiva yuktāsthā yadi samyag nirūpyate saṃsāre sarvam evānyat darśitaṃ duḥkhakāraṇam // | अतस् तत्रैव युक्तास्था यदि सम्यग् निरूप्यते संसारे सर्वम् एवान्यत् दर्शितं दुःखकारणम् // |
HSvs_1,1.27 | tasmāc ca jāyate muktir yathā mṛtyādivarjitā tathopariṣṭād vakṣyāmaḥ samyakśāstrānusārataḥ // | तस्माच् च जायते मुक्तिर् यथा मृत्यादिवर्जिता तथोपरिष्टाद् वक्ष्यामः सम्यक्शास्त्रानुसारतः // |
HSvs_1,1.28 | idānīṃ tu samāsena śāstrasamyaktvam ucyate kuvādiyuktyapavyākhyānirāsenāvirodhataḥ // | इदानीं तु समासेन शास्त्रसम्यक्त्वम् उच्यते कुवादियुक्त्यपव्याख्यानिरासेनाविरोधतः // |
HSvs_1,1.29 | (2) bhūtacaitanyavāda-khaṇḍana pṛthivyādimahābhūtakāryamātram idaṃ jagat na cātmadṛṣṭasadbhāvaṃ manyante bhūtavādinaḥ // | (२) भूतचैतन्यवाद-खण्डन पृथिव्यादिमहाभूतकार्यमात्रम् इदं जगत् न चात्मदृष्टसद्भावं मन्यन्ते भूतवादिनः // |
HSvs_1,2.30 | acetanāni bhūtāni na taddharmo na tatphalam cetanāsti ca yasyeyaṃ sa evātmeti cāpare // | अचेतनानि भूतानि न तद्धर्मो न तत्फलम् चेतनास्ति च यस्येयं स एवात्मेति चापरे // |
HSvs_1,2.31 | yadīyaṃ bhūtadharmaḥ syāt pratyekaṃ teṣu sarvadā upalambhyeta sattvādikāṭhinatvādayo yathā // | यदीयं भूतधर्मः स्यात् प्रत्येकं तेषु सर्वदा उपलम्भ्येत सत्त्वादिकाठिनत्वादयो यथा // |
HSvs_1,2.32 | śaktirūpeṇā sā teṣu sadāto nopalabhyate na ca tenāpi rūpeṇa satyasaty eva cen na tat // | शक्तिरूपेणा सा तेषु सदातो नोपलभ्यते न च तेनापि रूपेण सत्यसत्य् एव चेन् न तत् // |
HSvs_1,2.33 | śaktivetanayoraivyaṃ nānātvaṃ vātha sarvathā aikye sā cetaneveti nānātve 'nyasya sā yataḥ // | शक्तिवेतनयोरैव्यं नानात्वं वाथ सर्वथा ऐक्ये सा चेतनेवेति नानात्वे ऽन्यस्य सा यतः // |
HSvs_1,2.34 | anabhivyaktir apy asyā nyāyato nopapadyate āvṛtir na yad anyena tattvasaṃkhyāvirodhataḥ // | अनभिव्यक्तिर् अप्य् अस्या न्यायतो नोपपद्यते आवृतिर् न यद् अन्येन तत्त्वसंख्याविरोधतः // |
HSvs_1,2.35 | na cāsau tatsvarūpeṇa teṣām anyatareṇa vā vyañjakatvapratijñānāt nāvṛtir vyañjakaṃ yataḥ // | न चासौ तत्स्वरूपेण तेषाम् अन्यतरेण वा व्यञ्जकत्वप्रतिज्ञानात् नावृतिर् व्यञ्जकं यतः // |
HSvs_1,2.36 | viśiṣṭapariṇāmabhā-ve 'pi hy atrāvṛtir na vai bhāvatāptestathā nāmavyañjakatvaprasaṅgataḥ // | विशिष्टपरिणामभा-वे ऽपि ह्य् अत्रावृतिर् न वै भावताप्तेस्तथा नामव्यञ्जकत्वप्रसङ्गतः // |
HSvs_1,2.37 | na cāsau bhūtabhinno yat tato vyaktiḥ sadā bhavet bhede tvadhikabhāvena tattvasaṃkhyā na yujyate // | न चासौ भूतभिन्नो यत् ततो व्यक्तिः सदा भवेत् भेदे त्वधिकभावेन तत्त्वसंख्या न युज्यते // |
HSvs_1,2.38 | svakāle 'bhinna ity evaṃ kālābhāve na saṅgatam lokasiddhāśraye tv ātmā hanta ! nāśrīyate katham // | स्वकाले ऽभिन्न इत्य् एवं कालाभावे न सङ्गतम् लोकसिद्धाश्रये त्व् आत्मा हन्त ! नाश्रीयते कथम् // |
HSvs_1,2.39 | nātmāpi loke no siddho jātismaraṇasaṃśrayāt sarveṣāṃ tadabhāvaś ca citrakarmavipākataḥ // | नात्मापि लोके नो सिद्धो जातिस्मरणसंश्रयात् सर्वेषां तदभावश् च चित्रकर्मविपाकतः // |
HSvs_1,2.40 | loke 'pi naikataḥ sthānād āgatānāṃ tathekṣyate aviśeṣeṇa sarveṣām anubhūtārthasaṃsmṛtiḥ // | लोके ऽपि नैकतः स्थानाद् आगतानां तथेक्ष्यते अविशेषेण सर्वेषाम् अनुभूतार्थसंस्मृतिः // |
HSvs_1,2.41 | divyadarśanataś caiva tacchiṣṭāvyabhicārataḥ pitṛkarmādisiddheś ca hanta ! nātmāpy alaukikaḥ // | दिव्यदर्शनतश् चैव तच्छिष्टाव्यभिचारतः पितृकर्मादिसिद्धेश् च हन्त ! नात्माप्य् अलौकिकः // |
HSvs_1,2.42 | kāṭhinyābodharūpāṇi bhūtāny adhyakṣasiddhitaḥ cetanā tu na tadrūpā sā kathaṃ tatphalaṃ bhavet ? // | काठिन्याबोधरूपाणि भूतान्य् अध्यक्षसिद्धितः चेतना तु न तद्रूपा सा कथं तत्फलं भवेत् ? // |
HSvs_1,2.43 | pratyekam asatī teṣu na ca syād reṇutailavat satī ced upalabhyeta bhinnarūpeṣu sarvadā // | प्रत्येकम् असती तेषु न च स्याद् रेणुतैलवत् सती चेद् उपलभ्येत भिन्नरूपेषु सर्वदा // |
HSvs_1,2.44 | asat sthūlatvam aṇvādau ghaṭādau dṛśyate yathā tathāsatyeva bhūteṣu cetanāpīti cen matiḥ // | असत् स्थूलत्वम् अण्वादौ घटादौ दृश्यते यथा तथासत्येव भूतेषु चेतनापीति चेन् मतिः // |
HSvs_1,2.45 | nāsat sthūlatvam aṇvādau tebhya eva tadudbhavāt asatastatsamutpādo na yukto 'tiprasaṅgataḥ // | नासत् स्थूलत्वम् अण्वादौ तेभ्य एव तदुद्भवात् असतस्तत्समुत्पादो न युक्तो ऽतिप्रसङ्गतः // |
HSvs_1,2.46 | pañcamasyāpi bhūtasya tebhyo 'sattvāviśeṣataḥ bhaved utpattir evaṃ ca tattvasaṃkhyā na yujyate // | पञ्चमस्यापि भूतस्य तेभ्यो ऽसत्त्वाविशेषतः भवेद् उत्पत्तिर् एवं च तत्त्वसंख्या न युज्यते // |
HSvs_1,2.47 | na tajjananasvabhāvāś cet te 'tra mānaṃ na vidyate sthūlatvotpāda iṣṭaś cet tatsadbhāve 'py asau samaḥ // | न तज्जननस्वभावाश् चेत् ते ऽत्र मानं न विद्यते स्थूलत्वोत्पाद इष्टश् चेत् तत्सद्भावे ऽप्य् असौ समः // |
HSvs_1,2.48 | na ca mūrttāṇusaṅghātabhinnaṃ sthūlatvam ity adaḥ teṣām eva tathābhāvo nyāyyaṃ mānāvirodhataḥ // | न च मूर्त्ताणुसङ्घातभिन्नं स्थूलत्वम् इत्य् अदः तेषाम् एव तथाभावो न्याय्यं मानाविरोधतः // |
HSvs_1,2.49 | bhede tadadalaṃ yasmāt kathaṃ sadbhāvam aśnute tadabhāve 'pi tadbhāve sadā sarvatra vā bhavet // | भेदे तददलं यस्मात् कथं सद्भावम् अश्नुते तदभावे ऽपि तद्भावे सदा सर्वत्र वा भवेत् // |
HSvs_1,2.50 | na caivaṃ bhūtasaṅghātamātraṃ caitanyam iṣyate aviśeṣeṇa sarvatra tadvat tadbhāvasaṅgateḥ // | न चैवं भूतसङ्घातमात्रं चैतन्यम् इष्यते अविशेषेण सर्वत्र तद्वत् तद्भावसङ्गतेः // |
HSvs_1,2.51 | evaṃ sati ghaṭādīnāṃ vyaktacaitanyabhāvataḥ puruṣān na viśeṣaḥ syāt sa ca pratyakṣabādhitaḥ // | एवं सति घटादीनां व्यक्तचैतन्यभावतः पुरुषान् न विशेषः स्यात् स च प्रत्यक्षबाधितः // |
HSvs_1,2.52 | atha bhinnasvabhāvāni bhūtāny eva yatastataḥ tatsaṃghāteṣu caitanyaṃ na sarveṣv etad apy asat // | अथ भिन्नस्वभावानि भूतान्य् एव यतस्ततः तत्संघातेषु चैतन्यं न सर्वेष्व् एतद् अप्य् असत् // |
HSvs_1,2.53 | svabhāvo bhūtamātratve sati nyāyān na bhidyate viśeṣaṇaṃ vinā yasmān na tulyānāṃ viśiṣṭatā // | स्वभावो भूतमात्रत्वे सति न्यायान् न भिद्यते विशेषणं विना यस्मान् न तुल्यानां विशिष्टता // |
HSvs_1,2.54 | svarūpamātrabhede ca bhedo bhūtetarātmakaḥ anyabhedakabhāve tu sa evātmā prasajyate // | स्वरूपमात्रभेदे च भेदो भूतेतरात्मकः अन्यभेदकभावे तु स एवात्मा प्रसज्यते // |
HSvs_1,2.55 | havir guḍakaṇikkādidravyasaṅghātajāny api yathā bhinnasvabhāvāni khādyakāni tatheti cet // | हविर् गुडकणिक्कादिद्रव्यसङ्घातजान्य् अपि यथा भिन्नस्वभावानि खाद्यकानि तथेति चेत् // |
HSvs_1,2.56 | vyaktimātrata evaiṣāṃ nanu bhinnasvabhāvatā rasavīryavipākādikāryabhedo na vidyate // | व्यक्तिमात्रत एवैषां ननु भिन्नस्वभावता रसवीर्यविपाकादिकार्यभेदो न विद्यते // |
HSvs_1,2.57 | tadātmakatvamātratve saṃsthānādivilakṣaṇā yatheyam asti bhūtānāṃ tathā sāpi kathaṃ na cet // | तदात्मकत्वमात्रत्वे संस्थानादिविलक्षणा यथेयम् अस्ति भूतानां तथा सापि कथं न चेत् // |
HSvs_1,2.58 | kartrabhāvāt tathā deśakālabhedādyayogataḥ na cāsiddhamado bhūtamātratve tadasaṃbhavāt // | कर्त्रभावात् तथा देशकालभेदाद्ययोगतः न चासिद्धमदो भूतमात्रत्वे तदसंभवात् // |
HSvs_1,2.59 | tathā ca bhūtamātratve na tatsaṅghātabhedayoḥ bhedakābhāvato bhedo yuktaḥ samyag vicintyatām // | तथा च भूतमात्रत्वे न तत्सङ्घातभेदयोः भेदकाभावतो भेदो युक्तः सम्यग् विचिन्त्यताम् // |
HSvs_1,2.60 | ekas tathāparo neti tanmātratve tathāvidhaḥ yatas tad api no bhinnaṃ tatas tulyaṃ ca tat tayoḥ // | एकस् तथापरो नेति तन्मात्रत्वे तथाविधः यतस् तद् अपि नो भिन्नं ततस् तुल्यं च तत् तयोः // |
HSvs_1,2.61 | syādetad bhūtajatve 'pi grāvādīnāṃ vicitratā lokasiddheti siddhaiva na sā tanmātrajā nanu // | स्यादेतद् भूतजत्वे ऽपि ग्रावादीनां विचित्रता लोकसिद्धेति सिद्धैव न सा तन्मात्रजा ननु // |
HSvs_1,2.62 | adṛṣṭākāśakālādisāmagrītaḥ samudbhavāt tathaiva lokasaṃvitter anyathā tadabhāvataḥ // | अदृष्टाकाशकालादिसामग्रीतः समुद्भवात् तथैव लोकसंवित्तेर् अन्यथा तदभावतः // |
HSvs_1,2.63 | na ceha laukiko mārgaḥ sthito 'smābhir vicāryate kiṃ tv ayaṃ yujyate kveti tvannītau coktavan na saḥ // | न चेह लौकिको मार्गः स्थितो ऽस्माभिर् विचार्यते किं त्व् अयं युज्यते क्वेति त्वन्नीतौ चोक्तवन् न सः // |
HSvs_1,2.64 | mṛtadehe ca caitanyam upalabhyeta sarvathā dehadharmādibhāvena tat taddharmādi nānyathā // | मृतदेहे च चैतन्यम् उपलभ्येत सर्वथा देहधर्मादिभावेन तत् तद्धर्मादि नान्यथा // |
HSvs_1,2.65 | na ca lāvaṇyakārkaśyaśyāmatvair vyabhicāritā mṛtadehe 'pi sadbhāvād adhyakṣeṇaiva saṃgateḥ // | न च लावण्यकार्कश्यश्यामत्वैर् व्यभिचारिता मृतदेहे ऽपि सद्भावाद् अध्यक्षेणैव संगतेः // |
HSvs_1,2.66 | na cel lāvaṇyasadbhāvo na sa tanmātrahetukaḥ ata evānyasadbhāvād asty ātmeti vyavasthitam // | न चेल् लावण्यसद्भावो न स तन्मात्रहेतुकः अत एवान्यसद्भावाद् अस्त्य् आत्मेति व्यवस्थितम् // |
HSvs_1,2.67 | na prāṇādir asau mānaṃ kiṃ tadbhāve 'pi tulyatā tadabhāvād abhāvaś ced ātmābhāve na kā pramā // | न प्राणादिर् असौ मानं किं तद्भावे ऽपि तुल्यता तदभावाद् अभावश् चेद् आत्माभावे न का प्रमा // |
HSvs_1,2.68 | tena tadbhāvabhāvitvaṃ na bhūyo nalikādinā saṃpādite 'py etat siddheḥ so 'nya eveti ced na tat // | तेन तद्भावभावित्वं न भूयो नलिकादिना संपादिते ऽप्य् एतत् सिद्धेः सो ऽन्य एवेति चेद् न तत् // |
HSvs_1,2.69 | vāyusāmānyasaṃsiddhes tatsvabhāvaḥ sa neti cet atrāpi na pramāṇaṃ vaś caitanyotpattir eva cet // | वायुसामान्यसंसिद्धेस् तत्स्वभावः स नेति चेत् अत्रापि न प्रमाणं वश् चैतन्योत्पत्तिर् एव चेत् // |
HSvs_1,2.70 | na tasyām eva saṃdehāt tavāyaṃ kena neti cet tattatsvarūpabhāvena tadabhāvaḥ kathaṃ nu cet // | न तस्याम् एव संदेहात् तवायं केन नेति चेत् तत्तत्स्वरूपभावेन तदभावः कथं नु चेत् // |
HSvs_1,2.71 | tadvailakṣaṇyasaṃvitteḥ mātṛcaitanyaje hy ayam sute tasmin na doṣaḥ syān na na bhāve 'sya mātari // | तद्वैलक्षण्यसंवित्तेः मातृचैतन्यजे ह्य् अयम् सुते तस्मिन् न दोषः स्यान् न न भावे ऽस्य मातरि // |
HSvs_1,2.72 | na ca saṃsvedajādyeṣu mātrabhāvena tad bhavet pradīpajñātam apy atra nimittatvān na bādhakam // | न च संस्वेदजाद्येषु मात्रभावेन तद् भवेत् प्रदीपज्ञातम् अप्य् अत्र निमित्तत्वान् न बाधकम् // |
HSvs_1,2.73 | itthaṃ na tadupādānaṃ yujyate tat kathaṃcana anyopādānabhāve ca tad evātmā prasajyate // | इत्थं न तदुपादानं युज्यते तत् कथंचन अन्योपादानभावे च तद् एवात्मा प्रसज्यते // |
HSvs_1,2.74 | na tathābhāvinaṃ hetum antareṇopajāyate kiñcin naśyati naikāntād yathāha vyāsamaharṣiḥ // | न तथाभाविनं हेतुम् अन्तरेणोपजायते किञ्चिन् नश्यति नैकान्ताद् यथाह व्यासमहर्षिः // |
HSvs_1,2.75 | nāsato vidyate bhāvo nābhāvo vidyate sataḥ abhayor api dṛṣṭo 'ntas tv anayos tattvadarśibhiḥ // | नासतो विद्यते भावो नाभावो विद्यते सतः अभयोर् अपि दृष्टो ऽन्तस् त्व् अनयोस् तत्त्वदर्शिभिः // |
HSvs_1,2.76 | nābhāvo bhāvam āpnoti śaśaśṛṅge tathāgateḥ bhāvo nābhāvam etīha dīpaś cen na sa sarvathā // | नाभावो भावम् आप्नोति शशशृङ्गे तथागतेः भावो नाभावम् एतीह दीपश् चेन् न स सर्वथा // |
HSvs_1,2.77 | evaṃ caitanyavān ātmā siddhaḥ satatabhāvataḥ paraloky api vijñeyo yuktimārgānusāribhiḥ // | एवं चैतन्यवान् आत्मा सिद्धः सततभावतः परलोक्य् अपि विज्ञेयो युक्तिमार्गानुसारिभिः // |
HSvs_1,2.78 | (3)maiṃ viṣayaka pratyakṣa anubhava se ātmā kī siddhi sato 'sya kiṃ ghaṭasyeva pratyakṣeṇa na darśanam asty eva darśanaṃ spaṣṭam ahaṃpratyayavedanāt // | (३)मैं विषयक प्रत्यक्ष अनुभव से आत्मा की सिद्धि सतो ऽस्य किं घटस्येव प्रत्यक्षेण न दर्शनम् अस्त्य् एव दर्शनं स्पष्टम् अहंप्रत्ययवेदनात् // |
HSvs_1,3.79 | bhrānto 'haṃ gurur ity eṣaḥ satyam anyas tv asau mataḥ vyabhicāritvato nāsya gamakatvam athocyate // | भ्रान्तो ऽहं गुरुर् इत्य् एषः सत्यम् अन्यस् त्व् असौ मतः व्यभिचारित्वतो नास्य गमकत्वम् अथोच्यते // |
HSvs_1,3.80 | pratyakṣasyāpi tat tyājyaṃ tatsadbhāvāviśeṣataḥ pratyakṣābhāsam anyac ced vyabhicāri na sādhu tat // | प्रत्यक्षस्यापि तत् त्याज्यं तत्सद्भावाविशेषतः प्रत्यक्षाभासम् अन्यच् चेद् व्यभिचारि न साधु तत् // |
HSvs_1,3.81 | ahaṃpratyayapakṣe 'pi nanu sarvam idaṃ samam atas tadvad asau mukhyaḥ samyak pratyakṣam iṣyatām // | अहंप्रत्ययपक्षे ऽपि ननु सर्वम् इदं समम् अतस् तद्वद् असौ मुख्यः सम्यक् प्रत्यक्षम् इष्यताम् // |
HSvs_1,3.82 | gurvī me tanur ity ādau bhedapratyayadarśanāt bhrāntatābhimatasyaiva sā yuktā netarasya tu // | गुर्वी मे तनुर् इत्य् आदौ भेदप्रत्ययदर्शनात् भ्रान्तताभिमतस्यैव सा युक्ता नेतरस्य तु // |
HSvs_1,3.83 | ātmanātmagraho 'py asya tathānubhavasiddhitaḥ tasyaiva tatsvabhāvatvāt na tu yuktyā na yujyate // | आत्मनात्मग्रहो ऽप्य् अस्य तथानुभवसिद्धितः तस्यैव तत्स्वभावत्वात् न तु युक्त्या न युज्यते // |
HSvs_1,3.84 | na ca buddhiviśeṣo 'yam ahaṃkāraḥ prakalpyate dānādibuddhikāle 'pi tathāhaṃkāravedanāt // | न च बुद्धिविशेषो ऽयम् अहंकारः प्रकल्प्यते दानादिबुद्धिकाले ऽपि तथाहंकारवेदनात् // |
HSvs_1,3.85 | ātmanātmagrahe tasya tatsvabhāvatvayogataḥ sadaivāgrahaṇaṃ hy evaṃ vijñeyaṃ karmadoṣataḥ // | आत्मनात्मग्रहे तस्य तत्स्वभावत्वयोगतः सदैवाग्रहणं ह्य् एवं विज्ञेयं कर्मदोषतः // |
HSvs_1,3.86 | ataḥ pratyakṣasaṃsiddhaḥ sarvaprāṇabhṛtām ayam svayaṃjyotiḥ sadaivātmā tathā vede 'pi paṭhyate // | अतः प्रत्यक्षसंसिद्धः सर्वप्राणभृताम् अयम् स्वयंज्योतिः सदैवात्मा तथा वेदे ऽपि पठ्यते // |
HSvs_1,3.87 | (4) ātmā tathā karma ke sambandha meṃ matamatāntara atrāpi varṇayantyeke saugatāḥ kṛtabuddhayaḥ kliṣṭaṃ mano 'sti yan nityaṃ tad yathoktātmalakṣaṇam // | (४) आत्मा तथा कर्म के सम्बन्ध में मतमतान्तर अत्रापि वर्णयन्त्येके सौगताः कृतबुद्धयः क्लिष्टं मनो ऽस्ति यन् नित्यं तद् यथोक्तात्मलक्षणम् // |
HSvs_1,4.88 | yadi nityaṃ tadātmaiva saṃjñābhedo 'tra kevalam athānityaṃ tataś cedaṃ na yathoktātmalakṣaṇam // | यदि नित्यं तदात्मैव संज्ञाभेदो ऽत्र केवलम् अथानित्यं ततश् चेदं न यथोक्तात्मलक्षणम् // |
HSvs_1,4.89 | yaḥ kartā karmabhedānāṃ bhoktā karmaphalasya ca saṃsarttā parinirvātā sa hy ātmā nānyalakṣaṇaḥ // | यः कर्ता कर्मभेदानां भोक्ता कर्मफलस्य च संसर्त्ता परिनिर्वाता स ह्य् आत्मा नान्यलक्षणः // |
HSvs_1,4.90 | ātmatvenāviśiṣṭasya vaicitryaṃ tasya yadvaśāt narādirūpaṃ taccitram adṛṣṭaṃ karmasaṃjñitam // | आत्मत्वेनाविशिष्टस्य वैचित्र्यं तस्य यद्वशात् नरादिरूपं तच्चित्रम् अदृष्टं कर्मसंज्ञितम् // |
HSvs_1,4.91 | tathā tulye 'pi cārambhe sadupāye 'pi yo nṛṇām phalabhedaḥ sa no yukto yuktyā hetvantaraṃ vinā // | तथा तुल्ये ऽपि चारम्भे सदुपाये ऽपि यो नृणाम् फलभेदः स नो युक्तो युक्त्या हेत्वन्तरं विना // |
HSvs_1,4.92 | tasmādavaśyameṣṭavyaṃ tatra hetvantaraṃ paraiḥ tadevādṛṣṭamityāhur anye śāstrakṛtaśramāḥ // | तस्मादवश्यमेष्टव्यं तत्र हेत्वन्तरं परैः तदेवादृष्टमित्याहुर् अन्ये शास्त्रकृतश्रमाः // |
HSvs_1,4.93 | bhūtānāṃ tatsvabhāvatvād ayam ity apy anuttaram na bhūtātmaka evātmety etad atra nidarśitam // | भूतानां तत्स्वभावत्वाद् अयम् इत्य् अप्य् अनुत्तरम् न भूतात्मक एवात्मेत्य् एतद् अत्र निदर्शितम् // |
HSvs_1,4.94 | karmaṇo bhautikatvena yad vaitad api sāmpratam ātmano vyatiriktaṃ tat citrabhāvaṃ yato matam // | कर्मणो भौतिकत्वेन यद् वैतद् अपि साम्प्रतम् आत्मनो व्यतिरिक्तं तत् चित्रभावं यतो मतम् // |
HSvs_1,4.95 | śaktirūpaṃ tad anye tu sūrayaḥ saṃpracakṣate anye tu vāsanārūpaṃ vicitraphaladaṃ matam // | शक्तिरूपं तद् अन्ये तु सूरयः संप्रचक्षते अन्ये तु वासनारूपं विचित्रफलदं मतम् // |
HSvs_1,4.96 | anye tv abhidadhaty atra svarūpaniyatasya vai kartur vinānyasaṃbandhaṃ śaktir ākasmikī kutaḥ // | अन्ये त्व् अभिदधत्य् अत्र स्वरूपनियतस्य वै कर्तुर् विनान्यसंबन्धं शक्तिर् आकस्मिकी कुतः // |
HSvs_1,4.97 | tatkriyāyogataḥ sā cet tadapuṣṭau na yujyate tadanyayogābhāve ca puṣṭir asya kathaṃ bhavet // | तत्क्रियायोगतः सा चेत् तदपुष्टौ न युज्यते तदन्ययोगाभावे च पुष्टिर् अस्य कथं भवेत् // |
HSvs_1,4.98 | asty eva sā sadā kantu kriyayā vyajyate param ātmamātrasthitāyā na tasyā vyaktiḥ kadācana // | अस्त्य् एव सा सदा कन्तु क्रियया व्यज्यते परम् आत्ममात्रस्थिताया न तस्या व्यक्तिः कदाचन // |
HSvs_1,4.99 | tadanyāvaraṇābhāvād bhāve vāsyaiva karmatā tannirākaraṇād vyaktir iti tadbhedasaṃsthitiḥ // | तदन्यावरणाभावाद् भावे वास्यैव कर्मता तन्निराकरणाद् व्यक्तिर् इति तद्भेदसंस्थितिः // |
HSvs_1,4.100 | pāpaṃ tadbhinnam evāstu kriyāntaranibandhanam evam iṣṭakriyājanyaṃ puṇyaṃ kim iti nekṣyate // | पापं तद्भिन्नम् एवास्तु क्रियान्तरनिबन्धनम् एवम् इष्टक्रियाजन्यं पुण्यं किम् इति नेक्ष्यते // |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.